Výcvik psů - Co je to trest?

Za trest (bez ohledu na jeho intenzitu nebo zvolený prostředek – káravý pohled, výhružný postoj, hrubý hlas, plesknutí, cuknutí vodítkem atd.) budeme považovat vše, co si pes nespojí s "nepovoleným" volním jednáním, ale s tím, že se majitel na něj zlobí a on nechápe proč. Pak se pes majitele bojí, má před ním strach.
Trest je tedy každé negativní sdělení, adresované vašemu psovi, které přichází opožděně, časově odděleno od doby spáchání přestupku, nebo každé negativní sdělení za jednání psa, které přichází v době, kdy pes již vykonává jinou činnost. Trest v tomto slova smyslu se míjí účinkem a jeho působení je spíše negativní. Pes pak trest nedokáže dát do příčinné souvislosti se svým jednáním, protože je časově vzdálen od toho, co udělal. Časově vzdálen je pojem relativní, často musíte reagovat doslova v okamžiku, kdy pes nesprávné jednání zahajuje, někdy je nezbytné reagovat s předstihem, to znamená už v době, kdy vidíme, že se mu v hlavě rodí nesprávná myšlenka. V některých situacích je zásah, provedený v době, kdy už je přestupek páchán, nutno považovat za opožděný, a tím pádem je efektivní hodnota výchovného zásahu již velmi malá. Toto platí zejména v případě, když pes něco žere. Tam je třeba zasáhnout v okamžiku, kdy otevírá mordu a my stihneme reagovat rychleji, než má první sousto na jazyku. Pak se mu jeho jednání nevyplatilo a příště nepovolené žraní ani nezkusí.

Také kumulovaný výchovný zásah, tedy když pes přestupuje pravidla a my mu protentokrát promineme, nicméně až je přestupků větší množství, následuje za poslední z nich trest souhrnný, je třeba chápat jako trestání psa.
Pes žije jen přítomností a situaci vždy řeší podle vzorce chování, který na danou situaci používá. Vzorec chování upravuje na základě dřívějších zkušeností, které má s obdobnou situací spojené z minulosti. Trestu pes nerozumí, protože neví, za co je trestán. Při trestání pes vykazuje všechny znaky bázlivého chování, jednoduše řečeno – při trestání se nás pes úplně normálně bojí.
Ve veřejném výběhu ve městě, určeném pro venčení psů, přivolala majitelka svého psa, ale ten měl jiné zájmy a na její volání a pískání nereagoval. Paní použila lest doprovázenou nataženou rukou s gestem, kdy ruka nabízí psovi pomyslný pamlsek, a zavolala na něj: „Na, pojď, na, tady máš, no pojď“. Pes sice velmi nedůvěřivě a obezřetně, ale přesto po jistém váhání přišel. Nato ona paní psa chytila za obojek, vytáhla druhou ruku s prutem, kterou měla po celou dobu schovanou za zády, a psa prutem pořádně zmrskala.  Správnost svého postupu doložila slovy: „podívejte, jak se krčí, to je známka toho, že dobře ví, za co dostal.“ Tento pes byl potrestán ve výše uvedeném smyslu. Jednání člověka bylo nesprávné.